Farma zvířat
Farma zvířat – George Orwell
LITERÁRNÍ TEORIE
Literární druh a žánr:
epika, alegorický román, satira, bajka
Literární směr:
anglická literatura 20. století, modernismus, poprvé vydáno 1945; patří k vrcholům světové satiry, silně ovlivněno politickou situací (kritika totalitních režimů, zejména stalinismu v SSSR)
Slovní zásoba:
jazyk je jednoduchý, srozumitelný, místy ironický, využívá personifikace, symboliky, přímé řeči, krátké věty, bajkový styl
Figury a tropy:
allegorie (zvířata = lidé, postavy SSSR), personifikace (zvířata jednají jako lidé), ironie, metafora, symbol (prase Napoleon = Stalin), opakování (slogany), hyperbola
Rytmus, verš, rým:
psáno prózou, rytmus určen střídáním popisů, dialogů a bajkových promluv
Vypravěč (lyrický subjekt):
er-forma, vnější pozorovatel, nestranný, bajkový vypravěč
Stylistická charakteristika textu:
jednoduchý, úderný jazyk, bajková stylizace, opakování, ironie, gradace napětí, symbolika
Postavy:
- NAPOLEON: prase, vůdce, symbolizuje Stalina, krutý, manipulativní
- KULIŠ: prase, symbolizuje Trockého, inteligentní, vyhnán
- BOXER: kůň, pracovitý, důvěřivý, oběť režimu
- KLOVER: klisna, starostlivá, věrná
- PIŠKOT: prase, propagandista, symbolizuje propagandu
- STARÝ MAJOR: prase, ideolog revoluce, symbol Marxe/Lenina
- OSTATNÍ ZVÍŘATA: představují různé vrstvy společnosti
Děj:
Zvířata na farmě se vzbouří proti lidskému majiteli a převezmou správu farmy. Zpočátku vládne rovnost, ale postupně se prasata ujímají moci, manipulují ostatními a zavádějí diktaturu. Nakonec se prasata stávají stejně krutými jako lidé, proti nimž původně bojovala. Hlavní myšlenka: „Všichni jsou si rovni, ale někteří jsou si rovnější.“
Kompozice:
chronologická, lineární, bajková struktura, gradace moci a úpadku
Prostor a čas:
fiktivní anglická farma, neurčená současnost (20. století)
Význam sdělení (hlavní myšlenky, motivy):
kritika totalitních režimů, manipulace, propaganda, zrada ideálů, moc a korupce, motivy: revoluce, rovnost, zrada, propaganda, strach
LITERÁRNÍ HISTORIE – společensko-historické pozadí vzniku
Dobové vnímání díla a jeho proměny:
po vydání rychle získalo popularitu, v SSSR a satelitních státech zakazováno, dnes považováno za klasiku světové literatury
Dobová kritika díla a její proměny:
zpočátku kontroverzní, později uznáváno jako zásadní dílo politické satiry, časté adaptace (film, divadlo, komiks)
Aktuálnost tématu a zpracování díla:
nadčasová kritika moci a manipulace, stále aktuální, často citováno v politických diskuzích
Srovnání s vybraným literárním dílem:
srovnatelné s Orwellovým 1984 (dystopie, totalita), Čapkovou Válkou s Mloky (alegorie, satira), nebo s Goldingovým Pánem much (kritika společnosti)
Známí autoři stejné doby a spojení s autorem:
- Aldous Huxley (dystopie, Krásný nový svět)
- William Golding (alegorie, Pán much)
- Arthur Koestler (politická próza, Tma o polednách)
- Ray Bradbury (dystopie, 451 stupňů Fahrenheita)
- Karel Čapek (alegorie, satira)